byl jsem se školou v praze v dívadle. vydali jsme se na generálku do divadla v dlouhé. dávali feydeaua, dvě jednoaktovky - "dáváme děťátku klistýr" a "kašlu na to, řekla hortenzie". autora známe díky jeho "brouku v hlavě", který byl u šaldů ještě vydařenější než ten z vinohrad, známý z televize.děj nebudu vyprávět, nedá se, není ani podstatný. vždy jde o rozepři mezi manželi, která vznikne kvůli prkotině a vybublá do neskutečného konfliktu. ženy jsou tu ty zlé, běhá z nich mráz po zádech a jeden si maně pochvaluje, že ho nic podobného nepotkalo /zatím /. dívat se na to zpovzdálí je velmi legrační, už dlouho jsem se takhle od srdce nenasmál. komu není doma do smíchu nechť se vydá do dlouhé, uvidí, že může být i hůř !

Kráčím pomalu, protože píšu smsku. Jak kráčím, tak píšu, pomalu. Pomalu si myslím, že jsem měl radši zavolat, když jsem z tvorby vytržen altem staré ženy: „ Dávejte pozor! Takhle jsem jednou psala já, zakopla jsem a rozbila jsem si koleno!“
„To jste měla štěstí, jste si mohla rozbít něco jiného!“ odpovídám slušně a s návratem k původní myšlence dodávám, „tak od té doby telefonujete, že?“
„Kdepak, na to nemám peníze, volat do Itálie, já tam mám provdanou dceru v …(hukot v pravém uchu), mají pěkný dům a … (hukot v levém uchu) děti, její manžel …(hukot v hlavě) vydělává, takže dcera sem ani…(Smetana) a já píšu zprá…“
„Mazolla mia, arrivederci, vlastně ciao, Fucketti, Burgnich, /to je v/ Picci!“

Sbor neposlušných zdraví na Sobolí hůrku tetu Kateřinu a potvrzuje: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až se ucho utrhne!

nejsem věřící a někdy mě to štve a už s tím asi nic neudělám. ale věřím na moudrá pořekadla předků : všechna sláva, polní tráva; žádné stromy nerostou do nebe; pýcha předchází pád; ale hlavně boží mlýny melou pomalu, ale pořád. a ty je semelou, tady věřící jsem. dočkej času, jako husa klasu

A nebozí my všichni, kteří máme za zastupitele takovýhle samolibý blbce. Za těžký prachy nechaj pokácet krásný stromy, který přežily komunisty, potom za ještě větší (naše) prachy s velkou slávou zasaděj stromy, který někde vykopou. Nikdy jsem nepatřil k těm, co se přivazujou k čemukoliv, aby zamezili zhovadilostem, ale až se budou konat ovace naším zastupitelům, doufám, že tam budu. Už si chystám šutry!

Hlásím, že právě teď pokácel soudruh Syner Kittner pět zdravých vzrostlých smrků na Soukenném náměstí. Údajně v zájmu výstavby parku!? Učinil tak bez vědomí a vůle lidu. Bude ztrestán, tak jako v minulosti jemu podobní samolibci, kteří si nejen mysleli, že si všechno mohou dovolit, ale i tak konali, a dnes jich jsou plná mauzolea a jiné krechty.
Přihlížející (dohlížející) městský strážník uhrovitého ksichtu na můj dotaz, zda není jeho úkolem chránit městský majetek odvětil, že „do toho vám občane nic není!“
„Do toho mi, právě jako občanovi, právě všechno je, vy hňupe!“
„Helejte, co kdyste se legitimoval!“
„Na to vám seru! Sony pojď, ty už jistě taky potřebuješ.“

Vyhlašuji (jako slušný občan-viz výše) občanskou neposlušnost. Ještě nevím, jak budu neposlušný, ale budu. Předpokládám jako většina Liberečáků.

Já tam na kole projíždím každý rok několikrát, ale Jak říkáš, dobrý. V létě ještě funguje venkovní čepování a opékání všeho možného, ceny jsou v pohodě. Jediné negativum, asi před 4 roky jsem tam dorazil vyčerpanej, ani jsem nestačil seskočit z kola, přišel ke mně ohromnej pes /2x takovej jako já/ a kousnul mě do prdele.

nějak se to schumelilo, zavolal mi bratranec z prahy, že už mě a dědu dlouho neviděl a pozval nás na šámalku na večeři. už jsem tam dlouho nebyl, v zimě ani nepamatuju. ale vybavil jsem si vše ihned po příjezdu. vždyť tady jsme měli maturitní večírek v šedesátém devétém ! ale hlavně ! je to tu pořád stejné, nikdo neměl potřebu zámeček zkurvit, nebo možná měl, ale nebylo mu to umožněno. dřevěné obložení, zelené kachláky, parůžky a zvířecí kožky na stěnách a skvělá a levná kuchyně. šli jsme do zvěřiny, porce obřímí, krásně nazdobené, maso křehoučké a vynikající kulaté brambůrky k nim, dobré červené.a dvě šenkýřky, jedna hubeňoučká a vzrušivě plochá, druhá prdelatější a vzrušivě kozatá. duch kancléře šámala, odér první republiky, kdy se ještě lidé radovali z krásných věcí.naše data narození do první republiky nesahají, ale už jsme tak staří, že by se nám tam moc líbilo. volte agrárníky !

AHOJ SKOUSKA

Kdysi nějaká agentura zveřejnila informaci, že Železný, nikoli ten manipulátor, zloděj, volejte ředitel, Obrnův Pes Novák a poznojemský kupčík s evropskými hlasy (to je furt jeden gauner) Vladimír, ale oštěpař Jan, vykonal pro možno i říci slávu, hlavně však propagaci, zviditelnění státu mnohem více než Škoda, Prazdroj a Semtex dohromady. Dříve takovými byli Hanzelka a Zikmund, ale tehdy ještě naštěstí neexistovaly nějaké agentury. Nyní zaujala jeho místo bezesporu Sáblíková, ale rychlobruslařský stadion ať postaví soukromník, semkli se národohospodáři v čele s Klausovým pucflekem Jaklem, náklady jsou strašně vysoké (1,5 miliardy). Tolik státních peněz jeho páníček procestoval, vydavatelům svých nečtených a nechtěných knih proplatil a blábolivými faxy/maily (taky té Martině) prohnal za půl roku, za rok. Hlavně, že se vyjadřují soudruzi, např. Bendl, Kalousek, kteří této společnosti za již drahně let ničím nepřispěli, tedy pardon, do mínusu mírou velikánskou.
Nehorázná individua jsou ovšem všude, viz sebevražedný polétavý-poléhavý Majdič, který žádá odškodnění… Snad nejlépe by bylo jeho přemístění z JIP do psychiatrického pavilonu s četnou terapií skotských střiků, když už mu nestačilo smočení v ledovém potoce a následný jeho odklon (toho potoka) z letité trasy. Starosta Vancouveru po konzultaci s Kartografickým ústavem zvažuje proti Majdičovi, až ten bude schopen chůze, jisté právní kroky.
Krev není voda a potomek se nezapře. Cimrman by měl radost. Jeho vzor Kašperský, u něhož příroda spotřebovala všechno pouze na tělo, má na ZOH prapravnuka. Užívá jméno Sven Kramer a stejně jako jeho předek po mnohaletém cvičení si nebyl s to zapamatovat číslo skříňky, tento atlet po mnohaletém bruslení nevěděl, zde jeti vlevo či vpravo. Prý na něho křičel trenér. No, splést se to nedá i kdyby na něho řvala celá trenérská rada.
Navíc i třeba s neúnavným písařem s. Žalčíkem, nezdráhám se říci nadčlověkem. Představte si, že během čtyřletého olympijského cyklu tento gigant vyplnil dvakrát štafetový zápis, z toho jednou náhodou dobře. Kdo takovou výkonnost a hlavně úspěšnost má?
Ne USA, ale Česko je země neomezených možností!

Musím poděkovat Dědkovi, že nám Jiřinku (s.Bašíkovou) svými gramatickými ´kyksi´ občas připomíná, takže otřes nebyl smrtící. Neb, vězte, já ji potkal. Sehnutou, pod plachetkou osobu, jako z pohlednice. Ana natahuje ke mně ruku-hůlku, a prý Jirko, jak se máš. Šok se mísí s podivem, pravda, vždy mi tykala, asi každému, ale v pátém pádu užívala příjmení. Zřejmě v pekle mají trochu vřelejší pravidla. Ale, co odpovědět umrlé? Snažím se o humor, v této situaci naprosto křečovitý, snad mrtvější než ona: „No vám je hej, já ještě žiju, a budu se muset tady nevím jak dlouho ještě trápit. Nejenom s češtinou,“ dodávám se strachem servilně. Nepatrně se usměje.
U ďasa to není…, proboha to je předsmrtná Arturova vdova!

je to ostuda, že se komentáře zasekly na datu 6.1. dnes tedy slavíme takové malé výročí, skoro měsíc, a protože odjíždím do valašských hor trénovat na toho devatenáctého, píši proto, abych obvyklé psavce vyprovokoval k nějakému dílku. až se vrátím , chtěl bych si počíst, dozvědět se nějaké perly, zazávidět si, že jsem u toho nebyl.tak se tu mějte fajn, jedu kurévsky mudrovat

Nestačím se divit, co (zřejmě z posledních sil) vyvádějí kdysi sportem a bohatým společenským životem zocelení junáci. Nejlépe, abyste se šli vybrečet k nějaký vysloužilý sociální pracovnici. To abychom už ze společnosti GP, jako střediska pro vrcholový píče udělali jednotku intenzivní péče!

Když už jsi zmínil i dětské nemoci, zkusil bych poklepat na srdíčko, potom napsat recepis, 3x denně prášek cukru, budeš zdravý jako rys.
Jen ta krchňa mi dělá starosti. Kopání do míče bych už ponechal vzpomínkám, to bejvávaly časy, ejchuchů, ale kopnout někoho dobře a přesně do prdele, ejchuchů, ještě ejchuchůůů, to je nádhera. To musíme vyléčit, jen doufám, že krchňa je opravdu levá nebo pravá, uměl jsi oběma. Ahoj.

Děkuji úvodníkářům. No jistě, tak jako hlad (SM promine) je nejlepší kuchař, tak Dědek je nejlepší lékař. Vždyť stáří, jakkoli mrzuté a se splihlým vousem je pořád ten nejlepší způsob, jak se dožít vysokého věku. /Churchill, Shaw?/ Takže se přihlašuji k doktoru Dědkovi. Bohužel můj chorobopis je velmi obsáhlý a prakticky nepřenosný, tudíž vyjímám podstatné: neštovice plané, 2xspála, angín nepočítaně, 3xrozbitá hlava s lehkým, středním a těžkým (se stoupající hmotností nejen hlavy, ale celého já) otřesem mozku, málo výkonná krchňa, ledvinová kolika, lenivý metabolismus i celek, ejakulatio prekoks i impotence, občasný alkoholismus a…(kurva se neříká, sakra, jo, s laskavou pomocí niterného souputníka Alzheimera) demence.
Tak, a teď Dědku raď!

Hale, jestli tu tisícovku dostane Jarda T. do výplaty, jen dobře. Podporuješ správný lidi. Zatím co já nacpal prachy městu, bohatým doktorům a zasraným lékárníkům.

Ještě strejda: Ráno jsem navštívil lékaře: parkování 10 Kč, poplatek 30 Kč, předepsané léky doplatek - 270 Kč a co je nejhroší, zakázal mně pít alkoholické nápoje do odvolání. Až na narození Alžběty bych tento rok hodnotil "stálo to za hovno"! Snad v plné síle 8.1.2010 na GP.
----------------------------------------------------
Pokračování financování odčerpávání:
až budete pravděpodobně sedět mezi 15,00 až 17,00 na vyznačeném místě na tajné silvestrovské akci,
budu já krucifix spát v divadle Šaldy za 3 x 350 Kč.
Avšak nehovnoď rok tak absolutně. Optimismus/zapomínání je opium lidstva – zas ten Kundera, viz fotbal je jinde!
Narozeniny královny Alžběty, ano, chudák Charles-Prince of Wales (designovaný nástupce na trůn-letitý čekatel:pozn.red.)
Ale! Slavia obhájila titul a Sparta je (a zůstane) nejodpornějším mužstvem na světě! Nebo-liberecké lyžařské MS nám obyvatelům přineslo jen mírnou ztrátu, (mohlo to být horší: pozn.red.), soudruh Klaus se mnohokrát celosvětově zesměšnil, jeho obutá/neobutá, oblečená/neoblečená ODS se definitivně odhalila jako strana lhářů, zlodějů a farizejů (vyjádření nemusí odpovídat názoru redakce:pozn.red. Jak se podařilo zjistit našim tajným spolupracovníkům, pisatel není voličem ČSSD:pozn.red.taj.)
Toť obrázky z představy. Negativum spatřujme v nečekaných odchodech mnohých, a buďme rádi, že…
(zde autor skončil, jsa/byv polomrtvý:pozn.red.)

Redakce si dovoluje popřáti vám vše dobré do roku 2010! (pozn.red.)

PS:
PF (pro polygloty): přeju fšem
PF (pro Nešpora): piju furt

Zapomeňme na sváry, rozmíšky a podobné hanebnosti, blíží se konec roku 2009. Nemá cenu si kazit poslední letošní gp malichernostmi. Na ty máme dost času v roce příštím, kdoví co bude. Přeci ještě nejsme staří dědkové, kteří se nedokážou dohodnout ani na hospodě! A zapomeňme alespoň na chvíli na všechny problémy, vždyť pátek se blíží. Je to v podstatě k smíchu, demokraticky, tedy menšina by se měla podřídit většině. Nejen kvůli hospodě.

Jediné čemu rozumím, je výtka, že nechodím. To beru, ale když už přijdu, tak se setkávám.
Ty tvoje šifry by nerozlouskl ani Indiana Jenes, tady je jedna ode mě pro tebe:
Kohn s Blumenfeldem prohráli už majlant na dostizích. Jdou prosit Boha a slibují, že dají židovské obci tisíc korun, když tentokrát vyhrají. Ale při příštích dostizích zase prohrají. "Tak Kohn, já nevím - půjdem poprosit kresťanského Boha, třeba nám dá vyhrát on." Tak jdou do kostela, prosí kresťanského Boha a slíbí, že když vyhrají, dají tisíc korun jemu. A druhý den vyhrají balík. Kohn padne na kolena, zvedne oči k nebi a pokorně povídá: "Ach, jak je ten náš Bůh moudrý! Ten dobře věděl, že mu stejně nic nedáme..."

Strejda OKOMOČEM: Jako mizerný češtinář a snad ještě horší latinář /není od slova lať/ si musím vystačit jen s jedním horempádem, …... prošel jsem kde jaký mizerný lokál , vypil spoustu nedobrých piv, důležité ale bylo to setkávání. Kdo tohle nechápe je u mě vůl, esej neesej ! Konec hlášení
----------------------------------------------------

Je prazvláštní, že o setkávání přednáší filozof, sociolog, esejista, básník a vůl, který na setkávání (GP) nedochází. Nicméně předpokládám, že následné vysvětlení pochopí každé zvíře. Necpu nikomu svoji hospodu a půjdu s vámi do lecjaké možné. Ať je to několikrát Mílou navrhovaný Medvěd, Ladisův Lachtan-chlastan, či Ťavův, mimochodem dvojúrovňový Bar-bar Kámel.

Z okna vykloněná paní Abelesová volá na po chodníku kráčejícího pana Khona.
A: Jdou ke mně, nahoru!
K: To nejde, to by musela bejt sama.
A: Vždyť já jsem sama.
K: Ale né doma. Na světě!